Chronický stres aneb tiché vyhoření
- Alena Trachtová
- 15. 5.
- Minut čtení: 3
Chronický stres a tiché vyhoření: Když život ztrácí barvy
Přetížení se neobjeví ze dne na den. Nevybouchne jako bomba. Přichází potichu. A právě proto je tak nebezpečné.
Chronický stres - takzvané "tiché vyhoření" nejsou jen pojmy z odborných knih. Jsou to realitou mnoha lidí, kteří den co den fungují na plný výkon, zatímco jejich tělo i duše se nenápadně, ale stále více postrádají energii. V tomto článku se podíváme na to, jak chronický stres vzniká, jak se projevuje, jaké má důsledky a co s ním můžeme dělat.
Co je to chronický stres neboli tiché vyhoření?
Stres sám o sobě není nepřítelem. Je to přirozená reakce těla na zátěž a může nám krátkodobě pomoci zvládnout obtížné situace. Chronický stres již naším přítelem ale není. Vzniká tehdy, když stres trvá dlouhodobě a nemáme možnost regenerace. Tělo i psychika se při něm dostávají do trvalého stavu napětí, který má časem vliv na zdraví, vztahy, pracovní výkon i kvalitu života.
Tiché vyhoření je pak stav, kdy už ani necítíme klasické příznaky stresu. Necítíme nic. Žádnou radost, žádné nadšení. Jen vnitřní prázdno, apatii, rezignaci. Život ztrácí barvy.
Z čeho vzniká chronický stres a vyhoření?
Někteří lidé zažívají vysokou míru stresu v důsledku náročné práce, jiní kvůli dlouhodobě náročným vztahům, péči o nemocné členy rodiny, finančním tížím nebo snaze být vždy a pro všechny k dispozici.
Mezi hlavní faktory patří:
Dlouhodobý tlak bez odpočinku
Perfekcionismus a vysoké nároky na sebe i okolí
Pocit ztráty smyslu v tom, co děláme
Nedostatek uznání a přijetí
Přesvědčení, že musíme všechno zvládnout sami
Neustálá dostupnost (online, v práci, pro rodinu)
Potlačované emoce a vnitřní napětí
Vyhoření nevzniká jen z práce. Může se týkat i rodičů, pečujících osob, studentů či lidí, kteří se potýkají s pocitem nenaplněných přání nebo chybějícího smyslu.
Jak poznat, že už je toho moc?
Tělo i mysl vysílají signály, které se časem zintenzivňují. Mezi varovné signály patří:
Poruchy spánku, nespavost nebo naopak nadměrná spavost
Chronická únava, nedostatek energie i po odpočinku
Ztráta radosti, apatie, nezájem o koníčky
Pocit viny, že "to nezvládám" nebo "jsem neschopná/ý"
Podrážděnost, plačivost, odtažitost od druhých
Tělesné projevy: bolesti hlavy, bušení srdce, trávicí obtíže, těžké nohy, napětí svalů
Pocit vnitřní prázdnoty nebo ztráty smyslu
Každý organismus reaguje jinak. Proto je důležité umět naslouchat sobě i svému tělu.
Jaké mohou být důsledky?
Pokud se stres a přetížení neřeší, mohou mít další vliv na zdraví:
Fyzické zdraví: oslabení imunity, vyčerpání nadledvin, srdeční a trávicí potíže, bolesti hlavy, poruchy spánku...
Psychika: deprese, úzkosti, syndrom vyhoření, náchylnost k závislostem a škodlivému užívání, oploštění emocí...
Vztahy: vyčerpání, nepochopení, vnitřní uzavřenost, konflikty, ztráta zájmu...
Pracovní oblast: ztráta motivace, chybovost, snižování výkonu nebo odchod ze zaměstnání
Co může pomoci?
První krok je přiznat si, že něco není v pořádku. Místo výčitek zkus nahlížet na vyčerpání jako na signál těla, že potřebuje jiný režim.
Konkrétní tipy:
Zpomal. I kdyby to mělo znamenat jen pár minut klidu denně.
Dopřej si regeneraci. Spánek, zdravé jídlo, omezení obrazovek, častější pobyt venku.
Otevři se důvěře. Promluv si s blízkým člověkem nebo vyhledej terapeuta.
Zamysli se nad prioritami. Co je opravdu důležité? Co můžu pustit?
Nauč se nastavovat hranice. Vůči práci, rodině, okolí i sobě samotné/mu.
Pohyb. Nemusí jít o sportovní výkony, ale o pravidelný pohyb, který tělo i mysl uvolní.
Zavést rutinu klidu. Meditace, mindfulness, dechová cvičení, vedený deník, relaxace.
Kdy vyhledat pomoc?
Pokud se potýkáš s dlouhodobou únavou, pocity prázdnoty, máš potíže se spánkem, cítíš se odpojená/ý od druhých nebo tělo reaguje nemocemi či bolestmi, je to moment, kdy stojí za to obrátit se na odborníka.
Psychoterapie není až poslední možnost. Může být prevencí. Místem, kde se můžeš zastavit, vydechnout a v klidu hledat cestu zpět k sobě.
Nemusíš být silná/ý za každou cenu. Nemusíš všechno zvládat sám/a.
Každý z nás si zaslouží prostor pro odpočinek, pochopení a laskavý přístup. Pokud tě něco z tohoto článku oslovilo, věz, že nejsi sama/sám. A že pomoc existuje.
Ráda tě přivítám na www.aterapie.net nebo na Instagramu @ATerapie_cz, kde pravidelně sdílím tipy z oblasti duševního zdraví. Neboj se využít možnosti individuální terapie.
Protože když najdeme rovnováhu mezi tělem, myslí a okolím, můžeme naplno rozkvést.
Comments